Výdaje na zdravotnictví v roce 2012

Výdaje na zdravotnictví přirozeně rostou jak po celém světě, tak v České republice. Například částka vydaná na jednoho obyvatele a jeho zdravotní stav se v České republice zvedla od roku 2005 téměř trojnásobně. Podíl výdajů na HDP však zůstává v posledních letech přibližně stejný.

Soukromé versus veřejné

Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví můžeme sledovat v souvislosti s rozčleněním na zdravotnictví – výdaje – veřejné a soukromé. Podle mezinárodní metodiky jsou za veřejné výdaje považovány výdaje státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí a dále výdaje veřejného zdravotního pojištění. Veřejné, soukromé i celkové výdaje za roky 2000–2009 jsou převzaty z publikace ČSÚ „Výsledky zdravotnických účtů ČR“. Veřejné výdaje za roky 2010–2012 pocházejí ze Státních závěrečných účtů ČR k příslušným rokům a zpráv k „Vládní finanční statistice“ dle Ministerstva financí ČR (MF ČR). Státní závěrečný účet roku 2012 je zatím ve formě návrhu ve Sněmovně PČR.

Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2012 cca 292 737 mil. Kč, což je první předběžný údaj. Z toho výdaje veřejných prostředků byly ve výši 246 018 mil. Kč, tj. 84,0 % celkových výdajů na zdravotnictví. Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění činily 230 371 mil. Kč (zdroj MF ČR). Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotnictví činil 78,7 %, soukromé výdaje představovaly celkem 16,0 % z celkových výdajů na zdravotnictví. V přepočtu na 1 obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví vynaloženo 27 855 Kč (vše předběžné údaje).

Podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP, dle národních účtů ČSÚ zveřejněných do 30.6.2013) v ČR v letech 2009–2012 překračoval 7,5 % (předběžné údaje). Na růstu podílu výdajů na zdravotnictví na HDP se podílela i nižší úroveň HDP v letech 2009 až 2012 oproti roku 2008.

tab1

zdroj: www.uzis.cz

Počty lékáren a výdejen zdravotnických prostředků

Následující tabulky uvádí počty lékáren a výdejen zdravotnických prostředků a spotřebu léčiv. Počet lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv vzrostl o 66 na 2 736 zařízení, což odpovídá relaci 1 lékárna na 3 844 obyvatel. Počet výdejen zdravotnických prostředků (včetně odloučených pracovišť) dosáhl 464 zařízení. Údaje o spotřebě léčiv jsou čerpány z podkladů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). V roce 2012 byly v ČR distribuovány léky v hodnotě 58,72 mld. Kč, což je 99,6 % skutečnosti roku 2011. Je třeba pamatovat na to, že SÚKL s platností od roku 2010 přistoupil ke změně metodiky finančního vyjádření hodnoty spotřebovaných léčivých přípravků – viz www.sukl.cz: „S ohledem na potřebu porovnání finančních objemů léčivých přípravků procházejících distribučním řetězcem v průběhu let, dochází od roku 2010 ke změně a nyní jsou publikovány údaje o finančních objemech léčivých přípravků, které vycházejí pouze z výrobních cen oznámených distributory a výrobci (údaje o finančních nákladech tedy nezahrnují DPH a obchodní přirážku). Dříve publikované údaje nepředstavovaly reálné náklady na léčivé přípravky, ale maximální možné, které mohly být proti skutečnosti výrazně nadhodnoceny.“

tab2

zdroj: www.uzis.cz

Mezinárodní srovnání

Pro většinu evropských zemí je dlouhodobým rysem demografického vývoje stárnutí populace. Index stáří, ukazatel používaný pro porovnání věkové struktury a definovaný jako podíl osob ve věku 65 let a více na 100 dětí, překračuje ve stále více zemích hodnotu 100 (tzn., že počet osob starších 64 let je vyšší než počet dětí). V rámci EU je tomu ve 3/5 členských zemí, z nich nejvýrazněji převyšuje počet seniorů počet dětí v Německu a dále v Itálii. Index stáří překročil v Německu již hodnotu 150. Naproti tomu nejmladší unijní zemí je Irsko, kde děti tvoří 1/5 obyvatel a podíl osob ve věku 65 let a více je v porovnání s výše uvedenými „nejstaršími“ zeměmi zhruba poloviční. Česká republika patří již od roku 2006 k zemím, kde počet seniorů je vyšší než počet dětí. Patří mezi země s nízkým podílem dětí (14,6 % v roce 2011), ale zatím mezi země s relativně nižším zastoupením osob starších 64 let (15,9 %).

Porodnost v Evropě zůstává dlouhodobě na nízké úrovni. Nejvíce živě narozených na 1 000 obyvatel připadá dlouhodobě v Irsku a na Islandu (16,3, resp. 14,1 v roce 2011). Nejnižší porodnost přetrvává v Německu, kde od roku 2001 nepřekročila hodnotu 9 a v roce 2010 činila 8,3. Hodnota tohoto ukazatele v České republice v letech 2007–2010 opět převyšovala 11 a byla tak nad průměrem EU. V roce 2011 znovu klesla pod tuto hodnotu, na 10,4, a pod průměr EU.

Zlepšování úmrtnostních poměrů je dalším společným rysem pro většinu evropských zemí. Stále však přetrvávají v úrovni úmrtnosti výrazné rozdíly mezi západoevropskými zeměmi a zeměmi bývalého východního bloku. Odrazem klesající úmrtnosti je prodlužující se délka života. Nejdelší střední délku života při narození mají v Evropě dlouhodobě muži ve Švýcarsku (80,4 roku v roce 2010) a na Islandu (80,1 let v roce 2008 a 79,9 let v roce 2009), v rámci zemí EU se muži nejvíce přibližují hodnotě 80 let na Kypru a ve Švédsku. Ženy se dožívají dlouhodobě nejvyššího věku, nad 85 let, ve Francii, Španělsku a mimo EU ve Švýcarsku. Na opačném konci žebříčku jsou ze zemí EU muži v Litvě a Lotyšsku (méně než 70 let) a ženy v Bulharsku a Rumunsku (pod 78 let). Pozice České republiky zůstává nezměněná. Nedosahuje u obou pohlaví ani průměru EU, ani nejnižší hodnoty v EU–15 (tj.
v členských zemích EU před květnem 2004). Hodnotami 74,9 roku pro muže a 81,2 pro ženy v roce 2011 zaostává Česká republika za zeměmi s nejdelší nadějí dožití při narození u mužů o zhruba 5 let, u žen o 4 roky. V rámci postkomunistických zemí střední a východní Evropy zaujímá jedno z předních míst.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …