Telemedicína v Česku – co se nabízí a co na to zdravotní pojišťovny?

Ačkoli telemedicínu čeští lékaři využívají již několik let, dosud nebyla hrazena zdravotními pojišťovnami, hlavní zdroje jejího financování spočívaly zejména v evropských fondech. Aktuálně je v Česku sledováno na dálku přibližně 2500 nemocných – pacientů s poruchou srdečního rytmu. Jejich počet by však díky změně v přístupu pojišťoven mohl výrazně stoupnout. 

Nenápadná revoluce u nás totiž proběhla začátkem letních prázdnin, kdy došlo k tomu, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) do svého číselníku zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění přidala dva telemedicínské výkony. Jde o dálkovou kontrolu pacientů s kardiostimulátorem a kardioverter-defibrilátorem.

Jak to vypadá s čísly? Těchto přístrojů je v Česku ročně implantováno zhruba 11 tisíc. Pro dálkové sledování je potom potřeba pořídit ještě speciální monitorovací jednotku, ta stojí okolo tisíce eur (asi 28 tisíc Kč) a je funkční po celou dobu životnosti implantátu (5 až 8 let).

Monitoring pacientů na dálku

Jednou z velmi slibných oblastí telemedicíny je kromě přenosu medicínských informací či lékařských konzultací na dálku právě tzn. home monitoring neboli sledování chronicky nemocných pacientů v domácím prostředí.

V Česku začali být před lety jako jedni z prvních takto sledováni pacienti s poruchami srdečního rytmu. Voperovaný kardiostimulátor komunikuje bezdrátově se zařízením podobným mobilnímu telefonu a to data jednou denně odesílá na server, kde dojde k jejich zpracování a případně ke kontaktu s lékařem.

Podobně jako v případě arytmií je možné na dálku monitorovat i pacienty se srdečním selháním. Těch je v Česku zhruba 700 až 800 tisíc.

Nejen srdce

Aplikace telemedicíny v praxi má potenciál ovlivnit léčbu i dalších onemocnění. Kromě arytmií, pokročilých srdečních selhání či diabetu v se současné době využívá telemedicíny i u pacientů s rezistentní hypertenzí a v rámci antikoagulační léčby.

Telemedicína se ale nabízí i u dalších diagnóz jako je chronická obstrukční plicní nemoc, plicní arteriální hypertenze či u pacientů, kteří podstoupili transplantaci nebo u žen na rizikovém těhotenstvím. Potenciál vidí ale i u mladých lidí s mozkovými příhodami. Home monitoring by mohl pomoci objasnit příčiny příhod a umožnit tak lékařům předejít recidivě.

Sleduj se sám

V současné době existuje celá řada technologií, které umožňují, aby si každý pacient o vlastní vůli monitoroval svůj zdravotní stav – často se jedná hlavně o glykémii či hodnotu krevního tlaku. Právě self-monitoring se stává v posledních letech hitem i u komerčních výrobců. Jen loni se takovýchto přístrojů v zámoří prodalo za 1,6 miliardy dolarů, v roce 2016 by to mohlo být už za 5 miliard dolarů.

Podle výzkumníků z Gartneru do budoucna zájem poroste i o takové věci, jako jakou čipy všité v tričku nebo tablety, které po spolknutí budou schopné zjišťovat aktuální stav pacientova trávicího traktu a odeslat tyto informace lékaři. Svůj díl si chtějí ukousnout i velcí hráči jako Apple, Google, Samsung, ale také výrobci sportovního oblečení.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …