Jak jsou využívány informační technologie v českém zdravotnictví?

Informační technologie v Českém zdravotnictví mapuje každoročně Český statistický úřad, ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, a to již od roku 2003. Provádí průzkum za pomoci ročního výkazu E(MZ) 4-01, který je zasílán všem zdravotnickým zařízením v České republice. Jaké byly výsledky roku 2011?

1. Vybavenost informačními technologiemi

V roce 2011 bylo osobním počítačem vybaveno 9 z 10 samostatných ordinací lékaře, z nichž 8 mělo současně připojení k internetu. Kvalita připojení však nebyla, ani v roce 2011, vysoká, neboť pouze 5 z 10 ordinací bylo připojeno k internetu vysokorychlostně. V případě lékáren je však situace lepší. Téměř všechny lékárny měly v roce 2011 osobní počítač s připojením k internetu, přičemž 8 z 10 lékáren mělo současně vysokorychlostní internetové připojení.  Přesto byl zaznamenán, od roku 2006, nárůst vysokorychlostního připojení o téměř 20 procentních bodů.

Vlastní webové stránky měla v roce 2011 téměř polovina (47 %) lékáren, avšak necelá čtvrtina (23 %) samostatných ordinací lékaře. Také u tohoto indikátoru došlo, od roku 2006, k nárůstu podílu zdravotnických zařízení využívající tuto technologii. Jak u lékáren tak u samostatných ordinací lékaře se v průběhu posledních 5 let jejich počet s webovými stránkami přibližně zdvojnásobil.

Obecně lze tvrdit, že vybavenost ordinací a lékáren sledovanými informačními technologiemi (mimo webových stránek) vykazuje kraj od kraje minimální rozdíly. Závislost míry vybavenosti IT na poloze kraje tudíž nebyla zaznamenána. V případě vlastnictví webových stránek jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji znatelnější. Nejvyšší podíl samostatných ordinací lékaře s webovou stránkou byl nalezen v Praze (30 %), naopak nejnižší na Vysočině a v Jihočeském kraji (17 %).

graf1

.

2. Rozdíly v ordinacích

Ve vybavenosti a využívání informačních technologií však existují rozdíly napříč jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře. Z celého šetření vycházejí nejlépe gynekologové, naopak rezervy vykazují zubní lékaři.

graf2

.

3. Internetová komunikace a vyhledávání informací

V roce 2011 komunikovalo prostřednictvím elektronické pošty 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a téměř všechny lékárny (97 %). Internetová komunikace zaznamenává od roku 2006 pozvolný nárůst. Pokud se zaměříme na to, s kým zdravotnická zařízení komunikovala, zjistíme, že v roce 2011 samostatné ordinace lékaře v nejvyšší míře komunikovaly prostřednictvím elektronické pošty se zdravotními pojišťovnami (62 %) a obchodními partnery (55 %). S jinými zdravotnickými zařízeními komunikovala prostřednictvím elektronické pošty 50 % ordinací. 41 % si vyměňovalo elektronickou poštu s pacienty a 19 % s lékárnami.

U lékáren vedla elektronická komunikace s obchodními partnery (95 %). Téměř 85 % lékáren dále komunikovalo se zdravotními pojišťovnami, 77 % s jinými lékárnami a 70 % se zdravotnickými zařízeními. Pouze 59 % lékáren si vyměňovalo informace elektronickou cestou s pacienty/veřejností.

Zdravotnické informace na internetu vyhledávalo v roce 2011 taktéž 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a většina lékáren (97 %), jejichž podíl byl velmi vysoký již v roce 2006 (92 %). Mezi samostatnými ordinacemi lékaře dominují vyhledávané informace z oblasti praktické medicíny (67 %), farmaceutické informace hledalo na internetu 65 % ordinací a informace o teoretické medicíně pak 64 % z nich. Nejčastěji vyhledávanými informacemi ze strany lékáren byly v roce 2011 farmaceutické informace, ty vyhledávalo na internetu 95 % z nich. Informace o teoretické medicíně vyhledávalo 53 % a o praktické medicíně 49 % lékáren.

graf2

Internet za účelem elektronické komunikace je hojně využíván v rámci všech uvedených typů samostatných ordinací – podíly za tuto internetovou činnost se pohybují za rok 2011 okolo 77 %. Nejvyššího podílu 83 %, dosáhly v roce 2011 ordinace gynekologů. Nejméně se ve zmiňovaném roce dané činnosti věnovaly ordinace zubních lékařů (73 %).

graf2

Také vyhledávání zdravotnických informací na internetu je mezi jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře běžnou záležitostí, a to ještě více rozšířenou než elektronická komunikace. V roce 2011 byly tyto informace nejvyšší měrou vyhledávány opět gynekology, nejnižší (ale i tak značný) podíl 72 % zaznamenali zubní lékaři.

graf2

.

4. Mezinárodní srovnání

V roce 2007 bylo v průměru EU27 vybaveno počítačem 87 % ordinací praktického lékaře. V mnoha evropských zemích má počítač 100 % ordinací praktických lékařů, nebo se ke 100 % vybavenosti počítačem alespoň přibližují. Na základě metodiky mezinárodního šetření lze konstatovat, že Česká republika se s 82 % ordinací praktického lékaře vybavenými počítačem nachází pět procentních bodů pod průměrem evropské sedmadvacítky. Nejméně ordinací praktického lékaře majících osobní počítač byl v roce 2007 zaznamenán na Kypru (69 %), v Rumunsku (66 %), na Maltě (65 %) a v Litvě (57 %).

Nelze předpokládat, že většina ordinací majících počítač má také připojení na internet, tento stav nastává pouze v několika zemích, kdy ve Finsku, Estonsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a na Islandu bylo v roce 2007 k internetu připojeno více jak 90 % ordinací praktického lékaře. Oproti tomu například na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku mělo osobní počítač ve své ordinaci okolo 98 % praktických lékařů, k internetu však v těchto zemích nebyla připojena ani polovina z nich. Nízkých podílů ordinací připojených k internetu dosahovalo ve zmiňovaném roce také Španělsko, Rumunsko a Litva, kde však nebyly rozdíly mezi procentem ordinací s počítačem a internetem tak významné jako v předchozích případech. V Litvě mělo dokonce 57 % ordinací praktického lékaře osobní počítač a k internetu zde bylo připojeno 52 % ordinací tohoto typu. V průměru EU mělo internet v ordinaci 69 % praktických lékařů.
Nejvyšší podíl vysokorychlostně připojených ordinací praktického lékaře byl v roce 2007 zaznamenán ve Finsku, Dánsku a Švédsku, kde je takto připojeno okolo 90 % ordinací. V průměru evropské sedmadvacítky mělo vysokorychlostní připojení 48 % ordinací praktického lékaře. Nejmenší zastoupení ordinací praktického lékaře s vysokorychlostním připojením k internetu se nacházelo v Bulharsku (23 %), na Slovensku (15 %) a zcela dle očekávání také v Rumunsku, kde činil podíl takto připojených ordinací pouhých 5 %.

Česká republika se může pochlubit více než sedmdesáti procentním pokrytím.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …