Internet a hledání informací o zdraví. Jak je na tom ČR?

Státní ústav pro kontrolu léčiv informoval o výsledcích průzkumu realizovaného v březnu 2013 mezi odbornou a laickou veřejností, který se týkal zdrojů a využívání informací v oblasti léčiv. Prostřednictvím průzkumu oslovil 1000 lékařů, 1000 lékárníků a 1500 občanů (pacientů) napříč celou ČR. Kde tedy vlastně Češi hledají informace o zdraví?

LÉKAŘI

  • Informace o lécích obecně získávají lékaři nejčastěji prostřednictvím internetu, odborné literatury a odborných časopisů, od zástupců farmaceutických společností a na seminářích, školeních a kongresech.
  • Internet používá 94 % lékařů. (více o užití ICT v českém zdravotnictví zde)
  • Informace na seminářích získávají častěji soukromí lékaři a lékaři čistě ambulantní. Stejně tak soukromí lékaři nadprůměrně využívají k získávání informací Internet, obchodní zástupce farmaceutických firem a odborné časopisy.

  • Lékaři nemocniční výrazně častěji využívají pro hledání informací systém AISLP.

  • Vliv návštěv farmaceutických reprezentantů na preskripci připouští 73 % lékařů; 31 % k jejich doporučením přihlíží, 42 % lékařů k doporučením sice přihlíží, ale pouze výjimečně a 27 % doporučení zástupců nebere v úvahu.
  • S podezřením na nežádoucí účinek léku se již někdy setkalo 73 % lékařů, z nich pak přibližně polovina (53 %) tuto informaci dále nepředává, ale vše řeší jen s pacientem, 29 % zaslalo hlášení SÚKL a 18 % předalo tuto informaci držiteli registrace.
  • Naprostá většina lékařů (95 %) při preskripci léku zvažuje i interakce s dalšími léky a pacienta se doptává, jaké léky, ať už na recept, či volně prodejné, užívá; 86 % lékařů se ptá pacientů vždy, 9 % se doptává občas.

x

LÉKÁRNÍCI

  • Informace o lécích obecně lékárníci nejčastěji vyhledávají v informačním systému AISLP (71 %), na internetu a v odborné literatuře a časopisech.
  • Informační systém AISLP je častěji využíván lékárníky z lékáren s šesti a více zaměstnanci (6-10 zaměstnanců v lékárně – 75 %) a lékárníky s délkou praxe do 10 let (86 % ).
  • Internet obecně používá 99 % lékárníků.
  • S podezřením na nežádoucí účinek léku se někdy setkalo 57 % lékárníků, přičemž necelé dvě třetiny (65 %) z nich tuto informaci dále nepředaly a vše řešily jen s pacientem. Necelá čtvrtina lékárníků (23 %), která se setkala s podezřením na nežádoucí účinek léku, zaslala hlášení SÚKL, 12 % předalo tuto informaci držiteli registrace.
  • Většina lékárníků zastává názor, že česká veřejnost je dostatečně informována o možnosti odevzdat nepoužitá léčiva v lékárně (ano 42 %, spíše ano 42 %). Osobně přebírá nepoužitá léčiva od zákazníků 89 % lékárníků, 7 % nabízí možnost vhození do zapečetěného kontejneru a 4 % do nezapečetěného.

xx

 

VEŘEJNOST

  • Veřejnost nejčastěji získává informace o lécích při osobním kontaktu s daným odborníkem. Konkrétně více než třetina lidí (37 %) získá potřebné informace přímo od lékaře, každý desátý (9 %) pak od lékárníka. Příbalový leták využívá jako zdroj informací téměř každý třetí občan (28 %).
  • Přímo u lékaře získávají častěji informace starší lidé (60 let a více, 70 %). Naopak nejmladší občané (do 29 let) přiznávají, že je pro ně častějším zdrojem informací příbalový leták (34 %) anebo reklama v televizi (12 %). Příbalový leták je i častěji zdrojem informací pro lidi s vysokoškolským vzděláním (41 %).
  • Lidé ve snaze informovat se o lécích využívají stejné zdroje informací jako před rokem. Jediná výraznější změna se týká nižšího využívání internetu (o čtyři procentní body).
  • Oproti roku 2012 se podíl lidí, kupujících léky na internetu, výrazně nezměnil. Dva z pěti uživatelů internetu kupují léky prostřednictvím tohoto média.
  • Pokud lidé užívají neznámý lék, v drtivé většině případů se seznámí s příbalovým letákem. Tuto skutečnost deklaruje 98 % obyvatel České republiky.
  • Zkušenost s nežádoucími účinky léků (u sebe anebo blízkých) má necelá polovina respondentů (45 %). Jedná se o méně obyvatel ČR než v roce 2012 (51 %).
  • Doma skladuje nepoužívané léky 38 % obyvatel ČR. Skladování nepoužitého léku lidé nejčastěji vysvětlují tím, že jim doma léky zbyly v důsledku změny léčby (51 %), anebo tím, že mají léky tzv. do zásoby (34 %).

xxx

 

Mezinárodní srovnání

Podle statistik Eurostatu a Českého statistického úřadu však v České republice vyhledávala v roce 2010 na internetu informace o zdraví pouze necelá třetina (31 %) jeho uživatelů, což nás řadí na poslední místo mezi všemi státy EU27. Společně s námi je na chvostu Bulharsko a Spojené království (UK). Mezi země, které vykázaly v roce 2010 nejvyšší podíly za využívání internetu k danému účelu v rámci populace uživatelů internetu, řadíme Finsko (67 %) Lucembursko (65 %), Maďarsko (65 %) či Slovinsko (64 %). V průměru evropské sedmadvacítky vyhledával informace o zdraví na internetu téměř každý druhý uživatel internetu (49 %). Zaměříme-li se na podíly z celkové populace daného státu, pak zaujímá ČR mezi státy Evropské Unie 25. místo s podílem 21 %, průměr EU27 činil v roce 2010 za celkovou populaci 34 %. Dominují Lucembursko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko s podíly 50–60 % z celkového počtu tamních obyvatel.
V rámci všech zemí EU27 dominují ve využívání internetu k vyhledávání informací velmi výrazně ženy. Muži, kteří používají internet, se jeho pomocí věnují vyhledávání daných informací nejvíce v Lucembursku a Finsku, kde se podíly pohybují okolo 60 %. Naopak na úroveň pouhých 20 % se dostaly pouze dvě země – Bulharsko a Česká republika. Průměr za 27 zemí Evropské unie činil 43 %.
Uživatelky internetu se v roce 2010 dané internetové činnosti věnovaly nejvíce opět ve Finsku a také ve Slovinsku a Maďarsku, kdy podíly v těchto zemích přesahují 70 %. Česká republika zaujala podílem 48 % předposlední místo mezi státy EU27. Průměr EU27 je oproti České republice vyšší o 12 procentních bodů. Mezi země, kde ženy dominují v dané internetové činnosti nad muži nejvyšším rozdílem, řadíme Lotyšsko, Českou republiku, Litvu a Estonsko – rozdíl podílů činí mezi 24–37 procentními body.
S výjimkou Finska a Malty jsou informace o zdraví vyhledávány na internetu více ze strany starších než mladších uživatelů internetu. Mezi uživateli internetu ve věkové skupině 65–74 let vyhledávali informace o zdraví nejvíce uživatelé internetu v Rumunsku (86 %), Maďarsku (71 %) či Portugalsku (68 %). Česká republika zaujala podílem 51 % mezi sledovanými evropskými státy 16. příčku. Nejnižší podíly uživatelů internetu ve věku 65–74 let, kteří jej využívají i k vyhledávání informací o zdraví, vykázaly Malta (38 %), Spojené království (37 %) a Irsko (36 %).
Ve sledované skupině uživatelů internetu ve věku 16–24 let jsou podíly za danou internetovou činnost obecně nižší, než za věkovou skupinu nejstarší. V roce 2010 dominovali ve vyhledávání informací o zdraví mladí uživatelé internetu ve Finsku a v Portugalsku podíly lehce přes 60 %, průměr Evropské unie činil 38 %. Na opačném konci se s podíly pod 30 % za mladé uživatele internetu nacházejí opět Spojené království, dále pak Kypr, Bulharsko a Česká republika.
Zdroj grafů: www.sukl.cz.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …