Elektronické zdravotnictví v EU: v jakém stavu se nachází?

„Evropa čelí v důsledku stárnutí obyvatelstva problémům v oblasti zdravotní péče. Tím, že budeme v co nejvyšší míře využívat digitální technologie, můžeme snížit náklady, zlepšit postavení pacientů, zefektivnit zdravotní péči a pomoci evropským občanům, aby mohli ve společnosti zůstat déle aktivními. Musíme jít s dobou!“ uvedla Neelie Kroesová.

Jaká je diagnóza?

Podle dvou průzkumů provedených v nemocnicích s akutní péčí (tj. nemocnicích pro krátkodobé lékařské či chirurgické ošetření a péči) a mezi praktickými lékaři v Evropě se používání elektronického zdravotnictví začíná více prosazovat. V roce 2013 používalo nástroje elektronického zdravotnictví 60 % praktických lékařů, což oproti roku 2007 představuje nárůst o 50 %. Je však třeba udělat mnohem víc.

Z průzkumu vyplynula tato hlavní zjištění:

  • Mezi země s nejlepšími výsledky v používání elektronického zdravotnictví v nemocnicích patří Dánsko (66 %), Estonsko (63 %), Švédsko a Finsko (v obou případech 62 %).
  • Služby elektronického zdravotnictví jsou dosud používány převážně k tradičnímu zaznamenávání a podávání zpráv, nikoliv pro klinické účely, jako jsou například konzultace on-line (tyto konzultace poskytuje pouze 10 % praktických lékařů).
  • Pokud jde o digitalizaci zdravotních záznamů o pacientech, dosahuje nejlepších výsledků Nizozemsko, kde je digitalizováno 83,2 % údajů. Druhá pozice patří Dánsku (80,6 %), po kterém následuje Spojené království (80,5 %).
  • Avšak pouze 9 % nemocnic v Evropě umožňuje pacientům on-line přístup k jejich lékařských záznamům a většina z nich jen v omezené míře.
  • Při používání elektronického zdravotnictví se nemocnice a praktičtí lékaři setkávají s řadou překážek, od nedostatečné interoperability po chybějící regulační rámec a zdroje.

Místopředsedkyně Komise Neelie Kroesová (@NeelieKroesEU) se k průzkumu vyjádřila takto:

„Musíme rychle změnit mentalitu v odvětví zdravotnictví. Skutečnost, že šest z 10 praktických lékařů používá elektronické zdravotnictví, ukazuje, že lékaři tento systém zkoušejí, ale je třeba, aby ho využívali naplno! A jak je možné, že jen 9 % nemocnic umožňuje pacientům, aby se ke svým lékařským zprávám dostali on-line? To se musí změnit! Přála bych si, aby vlády, inovátoři v oblasti high-tech, pojišťovny, farmaceutické společnosti a nemocnice spojili své síly a vytvořili inovativní a nákladově efektivní systém zdravotní péče, který by zlepšil postavení pacientů a umožnil jim větší transparentnost.“

Komisař pro zdraví Tonio Borg dodal: „Řešení v oblasti elektronického zdravotnictví mohou pacientům přinést lepší péči a zdravotním systémům vyšší efektivitu. Průzkumy ukazují, že několik členských států je v používání elektronických předpisů a elektronických záznamů jasně napřed, a tak mohou jít příkladem ostatním. Spoléhám na všechny členské státy, že využijí svůj potenciál v oblasti řešení elektronického zdravotnictví a budou v tomto ohledu spolupracovat v rámci evropské sítě pro elektronické zdravotnictví.“

Proč tak dlouhé čekání?

Praktičtí lékaři uvedli na otázku, proč více nevyužívají služby elektronického zdravotnictví, tyto důvody: chybějící finanční motivace (79 %), nedostatečné IT dovedností (72 %), nízká interoperabilita systémů (73 %) a nedostatečný předpisový rámec týkající se důvěrnosti a soukromí ve vztahu k e-mailové komunikaci mezi lékařem a pacientem (71 %).

Souvislosti

V rámci studií bylo měřeno používání digitálních nástrojů a služeb ve zdravotnictví: používání elektronických zdravotních záznamů a přístup k nim, poskytování zdravotních služeb na dálku, výměna informací mezi odborníky atd. Tyto služby, pokud jsou plně realizovány, poskytují pacientům více informací a více je zapojují do péče o jejich zdraví, nabízejí lepší přístup ke zdravotnímu poradenství a léčbě a mohou zefektivnit vnitrostátní systémy zdravotní péče.

Mezi nástroje elektronického zdravotnictví patří: a) elektronické zdravotní záznamy, b) výměna informací o zdravotním stavu, c) poskytování zdravotních služeb na dálku, d) osobní zdravotní záznamy.

Výměna informací o zdravotním stavu:

Lékařské informace sdílí elektronicky s externími praktickými lékaři 48 % nemocnic v EU a s externími poskytovateli péče 70 % nemocnic. Mezi země, které dosahují nejlepších výsledků, patří Dánsko, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko (100 % jejich nemocnice s akutní péčí provádí v určité míře výměnu informací o zdravotním stavu).

Praktičtí lékaři využívají elektronické předpisy a emailovou komunikaci s pacienty pouze v omezené míře (32 %, resp. 35 %). Mezi tři země, které v elektronických lékařských předpisech dosahují nejlepších výsledků, patří Estonsko (100 %), Chorvatsko (99 %) a Švédsku (97 %). První příčky ve využívání elektronické korespondence zaujímají Dánsko (100 %), Estonsko (70 %) a Itálie (62 %).

S poskytovateli zdravotní péče se sídlem v jiných zemích EU sdílí zdravotní informace elektronicky méně než 8 % nemocnic v EU.

Zdravotní péče na dálku

Pouze 9 % nemocnic nabízí pacientům možnost dálkového sledování, což by snížilo potřebu pobytu v nemocnici, a tím zvýšilo bezpečnost nezávislého života. Méně než 10 % praktických lékařů prování on-line konzultace s pacienty a necelých 16 % s jinými zdravotnickými odborníky.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …