ČR v e-Governmentu zaostává, chybí zejména jednotný přístup

Evropská komise chce přispět k rozvoji informačních a komunikačních technologií v rámci státní správy. Připravila proto vlastní iniciativu nazvanou „e-Komise 2012–2015“. Dlouhodobě však vyžaduje také po členských státech, aby i ony věnovaly oblasti e-Governmentu zvýšenou pozornost. Podle českých ICT firem si Česká republika v evropském ani světovém srovnání nevede příliš dobře.

Evropská komise se během příštích tří let zaměří na rozvoj digitálních služeb v rámci evropské veřejné správy. Poskytování těchto služeb by mělo usnadnit komunikaci mezi evropskými úřady, občany a podniky. Pomoci by k tomu měla nová strategie e-Komise 2012–2015, která vznikla letos v srpnu.

Komise ji představila ve čtvrtek 4. října na konferenci věnující se informačním a komunikačním technologiím, která se zaměřila právě na otázku evropské digitální správy. Iniciativu Komise označila za vlastní příspěvek k plnění Digitální agendy pro Evropu, která je jednou z vlajkových iniciativ Strategie Evropa 2020 a představuje cestovní mapu pro vytvoření digitální ekonomiky do roku 2020.

Sociální média, mobilní komunikace a další nové technologie nabízejí podle exekutivy správním orgánům v Evropské unii zcela nové možnosti. Zároveň se podle jejího vyjádření zvyšují očekávání ze strany občanů evropských zemí a s tím i požadavky, které jsou na úřady kladeny. Situace se tak prý výrazně vyvinula od doby, kdy platila starší podobná iniciativa e-Komise 2006–2010.

Prostřednictvím nové strategie by Komise chtěla odstraňovat bariéry mezi vnitrostátními orgány veřejné správy v Evropě, zvýšit transparentnost, zlepšit přístup k informacím a snížit byrokratickou zátěž pro občany i podniky.

Napříč Evropou

 „V souladu s Digitální agendou je smyslem strategie e-Komise zajistit jednodušší život uživatelům, efektivní a účelné využívání zdrojů a bezpečnost a ochranu soukromí občanů a podniků,“ prohlásil při představování iniciativy místopředseda Komise Maroš Šefčovič, odpovědný za meziinstitucionální vztahy a administrativu.

Elektronizaci státní správy, tzv. e-Government, považuje Evropská komise za zásadní pro hladké a efektivní fungování komunikace v rámci veřejných služeb. Informační a komunikační technologie by tak neměly být využívány pouze uvnitř jednotlivých orgánů státní správy, ale mělo by dojít k přetvoření celého systému, jakým veřejná správa funguje. Vedle větší přívětivosti k uživatelům by to mělo vést i k významným finančním úsporám.

Aby mohli výhod e-Governmentu lidé využívat nejen ve své vlastní zemi, ale napříč celým vnitřním trhem EU, musí být úřady jednotlivých států schopné sdílet vzájemně potřebné informace a dobře spolupracovat. Právě proto se Komise elektronizaci státní správy napříč Evropou věnuje i ve své Digitální agendě a vytvořila akční plán na léta 2011 až 2015, který se zaměřuje na maximální vzájemnou provázanost mezi národními a evropskými politikami v této oblasti.

Jak je na tom Česko?

V České republice je rozvoj e-Governmentu v kompetenci ministerstva vnitra. Pokud jde o srovnání s průměrem EU, stojí si Česko dobře například v oblasti základních veřejných služeb pro podniky, kde spolu s dalšími státy dosahuje 100% online dostupnosti.

Jak ale upozorňuje ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, v jiných otázkách Česko naopak zaostává, zejména pokud jde o komunikaci mezi úřady a občany. Nelichotivého hodnocení se českému e-Governmentu dostalo i ze strany OSN – ze 193 zemí se ČR v rámci srovnávání umístila v minulém roce na 46. místě a pohoršila si tak oproti roku 2010 o 13 příček.

Podle firem je na vině zejména nedostatečná politická vůle a nekoordinovaný postup českých institucí. Jak zdůraznil prezident ICT Unie Svatoslav Novák, projekty e-Governmentu v ČR jsou sice záslužné, ale jejichž realizace a financování se potýká mimo jiné s nedostatečným zájmem vlády.

Na problematickou spolupráci jednotlivých úřadů upozornil například náměstek ministra vnitra pro informační technologieRadek Šmerda v létě, kdy došlo ke spuštění tzv. základních registrů, jež mají ulehčovat právě styk občanů a podniků s veřejnou správou (více viz EurActiv 29.4.2010).

„Potýkáme se mimo jiné s potížemi, které způsobují jiné ústřední orgány státní správy, které včas a úplně nepřihlašují své agendy,“ uvedl ve svém příspěvku v magazínu Egovernment.

Nedostatečná koordinace však prý nepanuje v české státní správě jen v tomto konkrétním případě, ale v celkovém přístupu k informačním a komunikačním technologiím.

„Jako problém spatřujeme neexistenci centrálního orgánu, který by představil jasnou vizi, rozhodl o postupu a zajistil, aby spolu jednotlivé systémy v rámci veřejné správy komunikovaly,“ řekl EurActivu Michal Zálešák, výkonný ředitel Czech ICT Alliance, která je oficiální exportní aliancí vládní agentury CzechTrade.

Podle jeho slov není důležité jen stanovení strategie v oblasti e-Governmentu, ale také dostatečně stabilní financování a přijetí zodpovědnosti. Poměrně překvapivě prý může být v této otázce příkladem Kazachstán, který v e-Governmentu zaznamenává úspěch. Mimo jiné prý právě díky tomu, že se mu podařilo vytvořit jednotnou strategii a centrální rozpočet.

Zdroj: Euractiv.cz

Štítky:

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …