Česká veřejnost o zdravotnictví : lehce se zlepšujeme

V prosinci 2013 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V rámci něj byla zjišťována spokojenost se zdravotním systémem v ČR a názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví.

Více spokojených

Podíl obyvatel spokojených se zdravotním systémem v ČR (39 %) začíná v letošním roce oproti předcházejícím letům převyšovat nad nespokojenými (28 %). I přes to je nespokojenost projevována o něco silněji – rozhodně nespokojena je téměř desetina populace (8 %), zatímco pouze 4 % respondentů uvádějí, že jsou rozhodně spokojeni. Zbývající třetina veřejnosti (32 %) zastává k této otázce neutrální postoj.
Ve srovnání s šetřením v předcházejícím roce dochází k mírnému zlepšení hodnocení zdravotního systému v ČR, když podíl spokojených (rozhodně spokojen + spíše spokojen) vzrostl o sedm procentních bodů, zatímco nespokojenost o pět procentních bodů poklesla. Co se týče spokojenosti obyvatel se zdravotním systémem v ČR, míra pozitivního hodnocení se téměř shoduje s hodnocením z roku 2002, kdy míra spokojenosti byla zatím vůbec nejsilnější za celé sledované období. Ve stejném roce, tedy v roce 2002, byl ovšem výrazně (o devět procentních bodů) nižší podíl explicitně nespokojených.

 

Nespokojení jsou hlavně starší, nemocní a levicově orientovaní

Rozdíly v deklarované spokojenosti se zdravotním systémem v ČR se projevují z hlediska věku, životní úrovně, politické orientace a hodnocení vlastního zdravotního stavu. S přibývajícím věkem spokojenost se zdravotním systémem v ČR klesá. Ve věkové skupině 15 – 29 let je nespokojených 15 % respondentů, oproti tomu obyvatel nad 60 let deklaruje nespokojenost 41 %. Polovina obyvatel, kteří uvádějí dobrou životní úroveň, hodnotí zdravotní systém v ČR pozitivně, negativní hodnocení v této skupině je mnohem nižší (18 %) než u obyvatel hodnotících životní úroveň jako špatnou (50 %).

V pohledu na politickou orientaci zjišťujeme, že lépe hodnotí zdravotní systém v ČR ti, kteří se orientují na pravici (46 %) oproti levicově orientované populaci (35 %). Levicově orientovaní pak naopak výrazně častěji deklarují nespokojenost (39 %) oproti sympatizantům pravice (18 %). Z hlediska hodnocení vlastního zdravotního stavu jsou se zdravotním systémem v ČR spokojenější ti, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý (50 %). Naopak více než polovina (60 %) obyvatel uvádějících nespokojenost se svým zdravotním stavem, deklaruje zároveň nespokojenost se zdravotním systémem v ČR, v této skupině uvádí spokojenost 16 % respondentů.

graf2

 

Kromě obecné spokojenosti se zdravotním systémem v ČR byly zkoumány také postoje obyvatel k problematičnosti vybraných oblastí zdravotnictví. Za oblast s největšími potížemi je považováno stejně jako v předcházejících letech financování veřejného zdravotnictví, kde 78 % občanů vidí velmi velké nebo velké problémy. V této oblasti vidí malé nebo žádné problémy necelá pětina obyvatel (17 %). Tato oblast se v porovnání s minulými lety v hodnocení téměř nezměnila (rozdíly v hodnocení jsou v jednotlivých letech řádově v jednotkách procentních bodů – viz tabulka 1).

Druhou a zároveň třetí nejhůře hodnocenou oblastí v pohledu obyvatel na problémy, je hospodaření v oblasti fungování pojišťoven a léků. V obou oblastech tvoří ti, dle jejichž názoru jsou zde velké nebo velmi velké problémy, více než tři pětiny (62 % u fungování pojišťoven, 63 % u hospodaření s léky) obyvatel ČR.

U ostatních hodnocených oblastí již převládá hodnocení jejich problémů jako malých, případně žádných. Jako nejméně problémové oblasti jsou vnímány dostupnost zdravotní péče (69 % občanů zde vidí pouze malé nebo žádné problémy) a vztah mezi lékaři a pacienty (68 % občanů zde vidí pouze malé nebo žádné problémy). Třetí nejlépe hodnocenou oblastí je pak kvalita poskytované péče, kde více než polovina obyvatel (58 %) sleduje malé nebo žádné problémy.

Hodnocení jednotlivých oblastí v pohledu na jejich problematičnost se v porovnání s předcházejícím obdobím nijak výrazně nemění. Ve srovnání s loňským rokem zaznamenáváme největší rozdíl v hodnocení problematičnosti v oblasti dostupnosti zdravotní péče. V letošním roce má tato oblast o 6 procentních bodů méně negativního hodnocení (velmi velké a velké problémy) a naopak o 5 procentních bodů více pozitivního hodnocení (malé nebo žádné problémy). Dále ještě zaznamenáváme změnu hodnocení u oblasti fungování pojišťoven (zde je o 5 procentních bodů nižší počet těch, co vidí velmi
velké nebo velké problémy a o 5 procentních bodů více těch, kteří uvádí malé nebo žádné problémy). U ostatních oblastí nejsou rozdíly v hodnocení problémů téměř žádné.

Mohlo by vás zajímat. . .

Software pro lékaře jako cloudové řešení?
V listopadu 2018 česká pobočka společnosti CompuGroup Medical uvedla na tuzemský trh revoluční ambulantní software nové generace CGM PRIMARY. V současné chvíli …
Ministr zdravotnictví o eHealth
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se chce soustředit na proveditelné změny a mezi nimi je i odstartování elektronizace zdravotnictví. Dle slov …
Nová ehealth infrastruktura již umožnila prvním pacientům využít eRecepty za hranicemi jejich státu
Nová iniciativa EU chce umožnit využívání eReceptů za hranicemi jednotlivých států evropské unie. Finští pacienti nově mohou získat léky na …